Historie klubu

Kynologický klub v Horní Bříze byl založen 29. 6. 1995 z návrhu p. Jiřího Škubala. Na tento den byla svolána ustavující schůze do školní jídelny, které se zúčastnilo těchto devět zakládajících členů: Jiří Škubal, Karel Hájek, Martin Begala, Pavel Holomoj, Monika Macková, Martina Škubalová, Hana Handrejchová, Ivana Beránková a Jana Ptáková. Na této ustavující schůzi byl zvolen i první výbor a to ve složení předseda Jiří Škubal, hospodář Monika Macková a člen výboru Jana Ptáková. Prvořadým úkolem tohoto výboru bylo právní zaregistrování organizace u ČKS a zajištění vhodného prostoru pro cvičiště. Mysleli jsme si, že to bude jednoduchá záležitost... Po hledání vhodného prostoru v širokém okolí Horní Břízy byl vybrán prostor za mlýnem na pravé straně potoka.

Mimo tohoto pozemku nám byl nabídnut další v prostoru Doliště, ale vzhledem ke značné vzdálenosti od města jsme od toho upustili. Pozemek za mlýnem nám byl nabídnut k používání za nájemné 2000 Kč za rok. Provedli jsme zde několik brigád na vyčištění od křovin, vytrhání pařezů a pálení staré trávy. Když už bylo vše téměř hotové, sešlo z původního záměru majitelky o prodeji a následném rozšíření na potřebnou plochu a z důvodu malého prostoru jsme tento cvičák opustili.

Stěhovali jsme se jen na druhou stranu potoka, kde byla z části soukromá louka a pozemek města. Začali jsme zase od začátku. Obíhání potřebných dokladů, domlouvání a nezbytné brigády na úpravu. Řezali jsme několik let neudržovanou plochu, odváželi odpadky a také samozřejmě konečně cvičili. Počet členů se pomalu ale jistě začal zvyšovat z 9 na 14. Od našeho člena, pana Pavelky, jsme dostali první vlastní a kompletní figurantskou výstroj včetně rukávu od firmy Gappay. Teď už si konečně připadáme jako fungující cvičák.

Rok 1996

Celou zimu jsme pravidelně cvičili, občas se na nás přišel někdo podívat a prohodit pár slov, co to tu vlastně děláme. Samozřejmě vše pečlivě vysvětlujeme a občas i ukážeme to, co pejskové umí. Není toho moc, ale snažíme se. Až na předsedu nikdo se psem dříve nic nedělal a tak probíhá výcvik nejen psů.

Přichází jaro a s ním i veliká rána pro nás. Majitel pozemku /obecní mrzout/, ač tvrdí, že by pro psy udělal všechno, se urazil kvůli několika špalíkům dřeva, které si odvezl někdo jiný na topení. Nám nezbývá nic jiného, než louku opustit a začít do třetice všeho dobrého znovu. Představa, co nás zase všechno čeká, není vůbec lákavá.

Sháníme pozemek, nejlépe takový, který by se nechal koupit. Jenomže v okolí Horní Břízy to není jenom tak. Všude samý proužek louky nebo pole, jediný veliký celek je u silnice na Trnovou, ale jeho cena je 250 000 Kč. Následuje suché polknutí a hledáme dál. Náhoda přivedla našeho předsedu na bývalou skládku zeminy, která zde vznikla po stavbě sídliště. Pozemek byl za značného vypětí sil změřen a překvapení bylo na světě. Rozměry by odpovídaly potřebám cvičiště, i když prostor spíše připomínal malý prales. Začíná nový kolotoč kolem pozemků a úspěchem jsou první předkupní smlouvy na ně. Na katastrálním úřadě v Plzni jsme zjistili jejich majitele a teď s nimi vedeme jednání o odkoupení. Aby to zase nebylo moc jednoduché, na dvanáct parcel je osmnáct majitelů. Někdo to chce prodat v celku, jiný jenom část a každý chce jinou cenu. Jsou i chvíle, kdy kupujeme ropná pole. Alespoň podle ceny. A sháníme peníze.

Brigády a zase brigády. Na celém pozemku se kácí náletové dřeviny, odváží se sklo, pneumatiky,... Konečně přijíždí traktor na srovnání a už to tu začíná trochu vypadat jako cvičák.

Mimo úprav cvičiště se také dodělávají překážky a makety pro obrany, shání se písek a různé další potřebné věci pro chod cvičáku. Konečně máme oficiálně vyměřený pozemek od firmy, jehož zaměření stálo 12 000 Kč a tuto částku za nás opět zaplatil pan Pavelka. Děkujeme.

Ke Dni hasičů jsme se poprvé reprezentovali na veřejnosti s naší ukázkou výcviku a podle ohlasů měla určitě úspěch.

První zkoušky kynologického klubu se konaly 12. 10. 1996, pískal je pan Kasík podle NZŘ. Nastoupilo osm psovodů, čtyři zkoušku udělali - z toho Petr Meloun a Pavel Holomoj z našeho klubu. Vůbec první zkoušku složila paní Věra ˇŠlehoferová z Plas. Taková událost se musí samozřejmě náležitě zhodnotit, zajíst a zapít. Z těchto zkoušek máme nové hlášení pro rozhodčího před nástupem na stopu, které pronesl Petr Meloun: "Tak tu nebudeme čumět a jdeme na to, né?"

Rok 1997

Celou zimu se snažíme cvičit v závějích sněhu a bez jakéhokoliv přístřeší. Není to vůbec jednoduché, natož příjemné, obzvláště potom pro figuranta, který se musí po výcviku převlékat do suchého v mrazu a poletujícím sněhu. Docela se těšíme na jaro.

V únoru na výroční členské schůzi dochází ke změně ve funkci hospodáře klubu, kterou bude vykonávat Ivana Beránková místo Moniky Mackové, která se stěhuje do Prahy. Členská základna se nám pomalu rozrůstá, momentálně máme 24 členů, z toho 7 členů je ve věku do 18 let.

Pozemek. Neustále problematická věc. Pořád samé dohadování s majiteli o velikosti, ceně a řadě dalších různorodých věcí. Jediná platná dohoda je uzavřena s rodinou Smolákových z Kadaně, tento pozemek je již zakoupen za cenu necelých 19 000 Kč. Ale ani to není zase tak jednoduché jak se zdá. Kupní smlouvu prý musí sepsat právník a tak se obracíme na advokátní kancelář v Plzni, kde se toto uskuteční. Jenomže první smlouva má chybné datum podpisu, v uvozovkách jenom o rok, a tak se píše smlouva jiná, snad lepší. Ta je hotova v polovině roku, ale má zase kosmetickou vadu, zase špatné datum. Teď už jenom o pár měsíců. Docela úspěch. Advokátní kancelář si účtuje téměř 5 000 Kč. Za svoji kvalitní práci od nás ale nedostane nic. Na další pozemky, které chceme koupit, se nám ale zatím bohužel nedostává peněz a tak si je prozatím pronajímáme od zemědělského družstva v Žilově.

Tyto pozemky patří třem starousedlíkům a bývalým sedlákům a není s nimi vůbec snadná domluva. Chodí pravidelně jako tři králové a dokáží se hádat i dvě hodiny. Vůbec si nenechají vysvětlit, že máme pozemek pronajatý a řádně platíme nájem, s čímž oni souhlasili, když dali pozemek k užívání družstvu. Snad se ani nedá spočítat, kolikrát se vloudila myšlenka jít někam jinam, ale to už tady několikrát bylo. A tak se situace téměř pravidelně opakuje, tři králové pořád chodí a chodí a chodí.

S lepším počasím se začíná i více cvičit a také se chystáme na první závody. Hodně práce má figurant Jirka Škubal, který je na všechny pejsky sám, ale pomalu začínáme zaměstnávat figurováním nového člena Jirku Tyce. Brigády jsou kořením celého dění. Je to nepopulární věc, ale bez toho by cvičák nebyl. S nadšením se pouštíme do oplocení podle zaměření pozemku. Ale jak už to u nás bývá, nic není jenom tak.

Z městského úřadu přišla zpráva o tom, že musí být zachována příjezdová cesta a tak těch pár zabetonovaných kun přendaváme o dva metry dál. Po čase se ukáže, že to není pravda a že je to pouhý výmysl městského úřadu a tak se hradba zase vrací na původní místo. Alespoň je pořád co dělat. Mimo toho se upravuje plocha cvičáku a příjezdová cesta s parkovištěm, zvětšuje se dalším kácením křovin plocha pro cvičiště a dováží se první stavební materiál pro stavbu klubovny, o které začínáme uvažovat. Je celá řada verzí, jak by měla vypadat a jaký stavební materiál použít, dokonce jsou i nějaké plánky bývalé klubovny pionýrů, ale není tam moc místa. Nakonec shoda okolností rozhodla o tom, že bude klubovna zděná a tím pádem také odolnější proti různým nenechavcům. Máme totiž možnost dovozu cihel, sice jenom půlek nebo poškozených celých, ale zcela zdarma. Původně jsme měli přislíbenou stavební buňku od města jako prozatimní řešení, ale stejně jako v jiných případech z toho sešlo. Jako dobrá verze se zdálo být vyzdění několika stavebních buněk, toto zase skončilo na podkladových panelech. Nakonec volíme pevné základy a spřádáme plány.

Rok 1998

Zimní výcvik probíhal téměř stejně jako v minulém roce. Bez klubovny nebo podobného přístřešku to jaksi není ono a převlékání figurantů do pracovního nebo suchého je stále hazardem se zdravím.

Členská základna se pomalu rozrůstá, takže máme na začátku roku 34 členů, z toho je sedm do 18 let. Tento stav ale nebude konečný, neboť do konce února, kdy je výroční členská schůze, se stav nepatrně pozmění odchodem některých členů.

Jako každý rok i letos dáváme několik požadavků na finanční dotaci pro činnost klubu. Od Městského úřadu jsme získali celé 2000 Kč, od ČKS necelých 6000 Kč a od nadace Open Society Fund Praha 30 000 Kč. Tato nadace podporuje rozvoj v obcích a na náš projekt nám přispěla touto částkou. Většina těchto peněz bude použita na nákup pozemků a drobné výdaje klubu.

S brigádami začínáme hned na začátku roku. V lednu se Jirkovi Škubalovi podařilo sehnat za odvoz zhruba 10 aut cihel na stavbu klubovny, a tak se pořádá hned několik akcí na odvoz. Zúčastňuje se většina členů a tak jde práce rychle od ruky. Při bourání cihel se ale stane i to, co se stát nemá. Díky neodborné práci zahraničních dělníků na demolici se 16. 2. 1998 kolem oběda propadá podlaha a v ní mizí i Jirka Škubal a za ním i zhruba 1000 cihel o hmotnosti 5 tun. Po půlhodinovém zasypání je naštěstí výsledkem "jenom zlomený bederní obratel" s dobou léčení půl roku. Rozbitá hlava a desítky modřin se nepočítají. Všechny cihly se vozí na cvičák a ta nejhorší práce nás teprve čeká. Jak dlouho je asi budeme čistit?

Situace s pozemky se moc nemění. Nejsou peníze. A tři králové stále chodí a nadávají. Tuto situaci řešíme tím, že se na pozemek skládáme a peníze pro klub se půjčují od členů klubu s tím, že se později vrátí. Kupujeme pozemek od pana Štěpánka za dvacet tisíc korun a nikdo by nevěřil, jak se z ukřičeného sedláka stává hodný děda. Snad bude na chvíli klid i od dvou zbývajících.

Peníze na činnost klubu sháníme tak, jako každý rok, kde se dá. Od města dostáváme deset tisíc, od nadace Open Society Fund Praha dvacet tisíc a od sponzora, paní Pechátové, dva tisíce korun.

Po zimním období konečně nastává teplejší počasí a s ním i nová kynologická sezóna. 28. 3. odjíždíme na první závody do Hrádku u Rokycan v silné sestavě. Tento jarní závod je tradičně početně obsazen ve všech kategoriích. Jirka Tyc je v kategorii ZVV 1 na 5. místě, Pepík Beneš na 8. místě a ve stejné kategorii Hanka Fenclová na 12. místě. Jirka Škubal končí v kategorii IPO 3 na 5. místě.

Dalším závodem, tentokrát trochu z ruky, je závod v Nýrsku. V ohni máme dvě želízka a početný fanklub na jejich podporu. Závod končí a Jirka Tyc je na 5. místě a Jirka Škrábek na 6. místě. Nejvíc se v Nýrsku líbilo Pepíkovi Benešovi, zapomněl tady novou bundu.

Kromě závodění a výcviku děláme i spoustu brigád. Pokračuje se v budování cvičiště, usazují se nové překážky, konečně máme hotová i vstupní vrata a hlavně se čistí cihly. To byl nápad. Brigád na cihly je několik, všichni poctivě dělají, ale hromada se ne a ne zmenšovat. Ono taky deset aut není málo. Když to přepočítáme, je jich třicet dva kubíků. To by mělo stačit jak na klubovnu, tak na odkládací boxy i pomocný sklad, kde by měly být uskladněny potřeby pro figuranty a věci pro údržbu cvičiště. 

V Unhošti se 1. května konají kvalifikační závody na mistrovství České republiky mládeže, a tak Jirka Tyc s Jirkou Škubalem vyrážejí. První Jirka jako závodník, druhý jako vedoucí. Jsou to vlastně první velké závody pro všechny. Pachové práce se dělaly na betonu, teda skoro. Pole bylo uválcované, suché, prašné a k tomu bylo obrovské horko. Třicet osm bodů za stopu bylo nejlepším možným výsledkem nejenom Jirky Tyce, ale všech psovodů. Po poslušnosti už byla naděje na umístění na bedně hodně reálná, při obraně se jenom čekalo na výsledky soupeřů a pohár za první místo byl doma. Docela potěšilo, když se někdo ptal, kde vlastně ta Horní Bříza je a jak tu cvičíme.

V sobotu 2. 5. pořádáme v pořadí třetí zkoušky psů z výkonu. Den před konáním probíhají ještě poslední přípravy, jako je stavba stanu, posekání cvičáku, příprava dřeva na oheň, nezbytné doplnění "baru" a pochytání nervozity. Ke zkouškám nastoupilo deset psovodů, z našeho klubu jenom Jirka Tyc. Pět psovodů přijelo ze Zruče, dva ze Strašic, jeden ze Staňkova a Bezdružic. Zkoušky posuzoval podle NZŘ pan Čipera, vedoucí zkoušek byla Marta Šalomová a místo zraněného Jirky Škubala přijel ze Starého Plzence Jarda Koldinský. Pachové práce probíhaly jako tradičně přímo pod cvičákem na louce s pěkným porostem, ale ne všichni bohužel uspěli. Psovod ze Staňkova působil dojmem, že vidí psa poprvé a jeho vypracování stopy je kapitola sama pro sebe. To se potvrdilo u i poslušnosti, kdy začínal se psem u pravé nohy a nějaké povely mu vůbec nic neříkaly. Přivolání psa se povedlo až na nějaký dvacátý povel, ale zkoušku nakonec udělal. Co k tomu dodat... Z deseti účastníků zkoušek jich nakonec šest udělalo, domácí Jirka Tyc také. Po vyhodnocení a rozdání potřebných dokumentů začala příprava na vyhodnocení zkoušek. Akce dopadla výborně a jediná věc, která se moc nepovedla, bylo deštivé počasí, které nás v nočních hodinách zahnalo do stanu. Nic to ale neubralo na dobré náladě a kdo tam nebyl, neví, kolik má prase kamarádů.

V květnu také pořádá kynologický klub Rokycany tradiční závod Memoriál Zdeňka Macha, ze kterého si Jirka Škubal s Ritou z Olmeru přivází pohár za druhé místo v kategorii IPO 3.

V průběhu letních měsíců vyjíždíme do okolí s pejsky na ukázky výcviku do různých dětských táborů. Celkem jsme navštívili tři, a to u Drahotínského rybníka a dvakrát v Plasích na řece Střele. Na těchto táborech jsme předvedli ukázku výcviku od psů začínajících s výcvikem až po ty již téměř dokonale vycvičené. Pachové práce jsme z pochopitelných důvodů nepředváděli, děti spíše viděli něco málo z poslušnosti a největší pozornost byla upřena na cviky obrany. Vozili jsme s sebou vždy jednu nebo dvě makety pro vyštěkání, kde jsme předvedli vyhledání s následným zadržením a potom se veškeré dění soustředilo na kousání v různých situacích. Vždy po ukázce následovalo malé popovídání o chovu psů a způsobu jejich výcviku a vše končilo zodpovídáním dotazů, kterých bylo tolik, že odpovědět na všechny trvalo přes hodinu. Snad největším zážitkem pro děti byl samotný kontakt se psem, který se ihned po zákroku nechal od všech hladit a drbat, a možnost vyzkoušet si figurantský oblek a pomůcky k výcviku na vlastním těle.

V době letních prázdnin jsme měli své zastoupení i na letním výcvikovém táboře talentované mládeže, který každý rok pořádá pro mladé psovody ve věku od 13 do 18 let Český kynologický svaz ve Starém Plzenci. Jirka Tyc, který se ho zúčastnil, obsadil na závodě pořádaném na závěr tábora 5. místo v kategorii ZM. Po letní přestávce vyrážíme na závody a to tentokrát do Stoda. Samozřejmě pro závodníky jede i fanklub a tak není o legraci nouze. Samotný závod se mění v boj o lepší umístění mezi Jirkou Škrábkem a Jirkou Tycem. Nakonec byl bodový součet stejný, ale díky lepší obraně obsadil Jirka Tyc druhé a Jirka Škrábek třetí místo.

Hned další víkend pokračujeme závody v Plzni - Doubravce. Startující psovodi za náš klub se nemění, jenom doprovod je slabší. Výsledek je hodně podobný tomu z předchozích závodů, Jirka Tyc je druhý, Jirka Škrábek končí na čtvrtém místě. V sobotu 4. 10. se konají na našem cvičišti druhé zkoušky. Podle NZŘ je píská pan Zábranský a je celkem přihlášeno šest účastníků, z toho čtyři z našeho klubu. Pachové práce probíhaly na přilehlé louce pod cvičištěm, poslušnost a obrany na něm. Zkoušky dopadli na výbornou, všichni je udělali, a tak byl důvod k nálezitým oslavám s nezbytným zhodnocením. 18. 10. Jirka Tyc poprvé vyráží na oficiální závody a to do Blovic, odkud si přiváží pohár za 3. místo v kategorii ZVV 1.

Konečně nastal slavný den. Máme vlastní klubovnu. No, zase tak úplně klubovna to není. Je to starý nepojízdný autobus, ale díky za něj. Sice nás zase čeká trochu práce na jeho úpravě, ale hlavně už na nás nebude pršet, a když se do něj dají kamna, tak to bude nádhera. Ihned po ustavení začínáme zbytečné věci rozebírat, představujeme sedačky a montujeme stolky. Máme také nejvyšší čas, protože se blíží termín dalších  zkoušek. Ty jsou naplánovány na 10. října. Celkem se přihlásilo šest psovodů, z našeho klubu jenom Jirka Škrábek. Zkoušky podle NZŘ posuzuje pan Vinč z Kladna, kterého nikdo nezná a tak nevíme, co nás čeká. Vedoucím zkoušek je Jirka Škubal, figurantem Jirka Tyc. Byla to docela dřina, zkoušku udělali jenom dva, z toho Jirka Škrábek ZVV 2. Bohužel se z této akce nedochovala žádná fotografie.

Hned druhý den, v neděli 11. října, se konají další zkoušky. Posuzuje je Pepík Zábranský podle SvhH. Nastupuje celkem pět psovodů. Úspěšně zkoušku ukončují tři, z našeho klubu Jirka Tyc.

Posledním  závodem v sezóně je Oblastní závod, který pořádá kynologický klub v Dobřanech. Na tomto závodě máme hned trojnásobné zastoupení v kategorii ZVV 1 - Jirka Tyc 12. místo, Jirka Škrábek 16. místo, Petr Meloun 17. místo.

Rok 1999

Do nového roku vstupujeme veseleji. Jako provizorní klubovna nám stále slouží modrý autobus, ve kterém nám není taková zima, protože kamínka v něm příjemně topí, a tak se nechá po skončení výcviku posedět. Dalším velkým kladem kamínek je to, že se na nich výborně vaří grog. A tak se nezřídka stává, že se výcvik protáhne do odpoledních hodin. Je přece třeba všechno náležitě probrat a zhodnotit. A nebo se najde jiný důvod, jako je třeba svátek nebo narozeniny. Členská základna se moc nezměnila a tak se počet členů pohybuje stále okolo třiceti. Nepatrně nám ubyla mládež do osmnácti let, těch máme jenom pět. Změny nastaly i ve výboru klubu. Funkci výcvikáře zastává Marta Šalomová, instruktorem výcviku je pověřen Jirka Škrábek, Hanka Fenclová a Jirka Tyc, který společně s Jirkou Škubalem dělá figuranta.

V průběhu zimy je, tak jako na každém jiném cvičáku, výcvik v útlumu, protože je všude plno sněhu, a tak se všichni těší až se zazelená tráva. Pro letošní rok byl přihlášený Jirka Tyc na výběrové závody pro mistrovství České republiky mládeže a Jirka Škubal na mistrovství České republiky ve výkonu kníračů.

Sez´ónu začínáme již tradičně brigádami, tentokrát pro změnu zase na cihlách. Je jich ještě tolik, že se to zdá až neskutečné. Cihly se osekávají, čistí a skládají na palety. Když si představíme, kolikrát je ještě vezmeme do ruky než budou na svém místě, není to hezká představa.

Období od roku 2000

Brigádnické hodiny jsou stále na prvním místě. Život v autobusu je krásný, ale je čas postavit klubovnu. Každá koruna se hodí, a tak stále pořádáme tradiční sběr železného šrotu. Každoročně se množství odevzdaného železa pohybuje na podobné váze a my nechápeme, kde to lidé pořád berou (pozn. toto si říkáme stále i v roce 2023).

Hurá! Sen se stává skutečností a cihly, které jsme vzali nespočetněkrát do ruky, získávají své trvalé místo. Začíná se stavět klubovna a po jejím dokončení nás autobus navždy opouští a zůstává jen v našich vzpomínkách. Věnujme mu tichou vzpomínku.

Při spoustě práce se ale zvládá jezdit na závody na okolní cvičáky. Do Zruče vyráží Pepík Beneš, Jirka Tyc a Helena Barnášová. Jirkovi se daří a přiváží pohár za první místo. Zároveň téměř každý rok pořádáme Mistrovství republiky kníračů stopařů, kde se sjíždí všechny velikostní rázy a je na co koukat. Mimo jiné provádíme ukázky výcviku psů pro veřejnost a zapojujeme se do akcí, které pořádá město Horní Bříza. Velmi zajímavou akcí byl průvod majitelů psů se svými mazlíčky skrz město. Jednou z akcí, která se také později opakuje, je zájezd do moravských sklípků na degustaci vína.

Ve dnech 25. 10. - 27. 10. 2002 pořádáme 11. Mistrovství světa ISPU. Delegovanými rozhodčími jsou Karel Nedvěd, Igor Lengvarský a Fritz Meierhofer. Figuranty dělají Martin Sodoma a Jiří Ščučka. Počasí bylo nepříznivé, ale i tak se jednalo o jednu z největších akcí, kterou jsme pořádali.

Rok 2013

Aktivní členská základna se skládá z Jirky Škubala, Jirky Tyce, Hanky Šnajdrové, Pepíka Meisnera, Karolíny Škubalové, Míši Dlouhé, Aničky Sauerové, Katky Havlové, Hanky Kremlové a Nadi Sloupové.

První zkoušky pořádáme 26. 5., kdy jako rozhodčí přijíždí Teodor Krajčí. O týden později se na našem cvičišti koná bonitace belgických ovčáků s hojnou účastí.

V polovině června jsme se rozhodli uspořádat 1. ročník obranářského závodu s názvem "O pohár města Horní Bříza". Závod je určen převážně služebním plemenům a přihlásilo se nám 14 účastníků. Disciplíny byly rozděleny na poslušnost a obranu, kdy byl každý cvik hodnocen samostatným počtem bodů. Poslušnost se skládala z chůze u nohy, sedni, lehni, vstaň, štěkání, překonání áčka a kladiny. Obrany pak obsahovaly zadržení pomocníka přes mělký potok, ochranu psovoda při přepadu z úkrytu, průzkum terénu a označení pomocníka, zadržení na 150 m a klasický kontrolní výkon. Toto vše na figuranty oblečené v ringovém obleku.

Výcviky během roku probíhají ve dvou skupinách, a to pod vedením Jirky Škubala a Jirky Tyce. Nově rozjíždíme kurzy pro veřejnost, kterých se ujímá Naďa Sloupová. Během roku pořádáme opět brigádnické hodiny, z nejvýznamnějších je renovace kuchyně a stavba venkovní pergoly. Na podzim se u nás koná tradičně bonitace kníračů.

Rok 2014

Členskou základnu nám posiluje Láďa Veit, Míša Vaníčková, Tereza Pardubská, Kristýna Ambrožová a Míra Potočňák. 1. května se koná svod a bonitace kníračů, o týden později pak zkoušky s Mírou Ulčem, kde je stoprocentní úspěšnost.

14. 6. probíhá druhý ročník závodu "O pohár města Horní Bříza" s účastí 39 závodníků.

1. Martin Kobrč a Wamp Malidaj, 481 b.
2. Jiří Rotsch a Caro, 449 b.
3. Libor Tomášek a Breho z Granátové zahrady, 449 b.

Na 13. místě se umisťuje naše členka Katka Havlová s Dash Foxy Queen.

Další akcí, kterou pořádáme je 18. MČR belgických ovčáků, které se koná 18. - 19. 10. na stadionu v Horní Bříze. Poprvé v tomto roce pořádáme i seminář poslušnosti s Mistrem sportu Martinem Pejšou, o který jeví zájem 17 lidí. Věřím, že všichni nově získané poznatky využijí v praxi.

Rok 2015

Členskou základnu máme v počtu 18 členů, včetně dvou mládežnic, které v tomto roce navštívili tábor talentované mládeže ve Starém Plzenci. Jirka Tyc vzpomíná na své mládí, dky tento tábor opakovaně navštěvoval.

Pro velký úspěch v únoru znovu opakujeme seminář s Martinem Pejšou, tentokrát se zaměřením na stopování. Bohužel z technických důvodů neorganizujeme tradiční sběr železného šrotu ani obranářský závod.

Repete však děláme v MČR belgických ovčáků - 9. - 11. 10. na stadionu v Horní Bříze. Závodu se účastní 40 závodníků. Na třetím místě se umístil Petr Foltýn se psem Auzzy Ostraryka, druhé místo obsadil Ing. Tomáš Taubner a D'Artagnan Lebensborn a vítězem se stal Bc. Jan Böhm se psem Forny ze Soutoku Sázavy. Akce se velmi vydařila a my už přemýšlíme, co bychom mohli uspořádat příště.

Na podzim probíhá opět tradičně bonitace kníračů a 8. listopadu 13. MČR kníračů stopařů, 11. ročník Memoriálu Tomáše Povy.

Úspěchy v roce 2015:

• Dlouhá Míša - IPO 1
• Havlová Katka - BH, IPO 1, poradce chovu belgických ovčáků
• Pardubská Tereza - IPO 1, IPO 2, revizní komise ZKO
• Potočňák Miroslav - FPr 1, FPr 2
• Sloupová Naďa - BH, IPO 1, IPO 2, IPO 3, výcvikářka ZKO
• Škubal Jiří - prezident KCHK ČR 1927
• Tyc Jiří - rozhodčí II. třídy

Rok 2016

Členská schůze na začátku roku oznamuje, že máme 20 členů. Z funkce jednatelky odstupuje Míša Dlouhá a nově je zvolena Lenka Pistulková. Po posledním sněhu se začínáme pouštět do brigádnických hodin. Děvčata dostala za úkol natřít podhledy na klubovně a našla si k tomu netradiční způsob.

V dubnu se koná náš tradiční sběr železného šrotu, se kterým jsme stále úspěšní a díky místním obyvatelům, kteří každoročně železo přispívají, možná konečně doděláme klubovnu do konce.

První zkoušky s Renatou Machovou máme v dubnu a figuruje je Jirka Tyc. Celkem se jich účastní 5 osob a všichni jsou úspěšní. Z našich členů si BH úspěšně skládá Naďa Sloupová s Kiarou a IPO 2 Hanka Kremlů s Benem (91, 92, 91).

V srpnu se v Dobříši koná závod CACIT, na který vyjíždí Míša Dlouhá s Anny z Manětínské ulice a Hanka Kremlová s Ben Elzet. Míša veze 35. a Hanka 29. místo.

Z popudu členů probíhá výcvikový víkend s grilováním a účastí rodinných příslušníků a dále také vánoční posezení. Víkend se obzvláště vydařil a je nutné jej zopakovat. Hlavně to grilování.

V uplynulém roce se nám podařilo neskutečné množství brigádnických hodin - v celkovém počtu 640. Mezi brigádnické činnosti patřil sběr šrotu, sekání trávy, úprava parkoviště, příprava dřeva, zateplení a natažení stěrky na klubovnu, makety, dokončení elektroinstalace v klubovně, část dlažby v pergole, dovoz nábytku, zámková dlažba, nahození klubovny, oplechování parapetů, výměna oken, dveří a kuchyňské linky, vyčištění příkopu a spálení trávy, malá klubovna. Zároveň během roku pořádáme obrany s Jirkou Machem a Lukášem Fúsikem. Zkoušky probíhají 6x a naši členi úspěšně plní limity.

• Dlouhá Míša - CACIT Dobříš, MČR BO
• Havlová Katka - MČR BO
• Klomínský Břetislav - BH
• Kremlová Hanka - IPO 2, IPO 3, FPr 1, CACIT Dobříš, MM ˇČKNO
• Pardubská Tereza - IPO 3, FPr 1
• Potočňák Miroslav - FPr 3
• Sloupová Naďa - BH, IPO 1, IPO 2, IPO 3
• Karolína Škubalová - BH

Rok 2017

Počet členů se rozšiřuje na 24, včetně jednoho mládežníka do 18 let. Loučíme se s Hankou Šnajdrovou, která členství po několika letech ukončuje. Během roku probíhají brigády - obkládáme klubovnu, bílíme, dodělává se chodník a druhá strana boxů. Dámy na nové parapety donesly truhlíky s květinami, které ale brzy umírají. Těžko říct, zda za to může umístění na slunci či nedostatečná péče :-)

Naši členové se zúčastňují vrcholových akcí, semináře s Martinem Pejšou o poslušnosti, semináře s Eliškou Dolníčkovou o skokové gymnastice. Zkoušky probíhají celkem 6x.

14. - 16. 4. se koná MČR IPO v Krchlebech, kde mezi rozhodčími můžeme vidět našeho Jirku Tyce. Ze závodníků je přítomna Naďa Sloupová s A'Bruna pod Blaníkem (9. místo, 90/88/86) a Hanka Kremlová s Benem Elzet (14. místo, 95/78/83).

O týden později u nás na cvičáku probíhá 15. MČR kníračů stopařů, kde se v doplňkové kategorii FPr 1 umisťuje Karolína Škubalová s Daffy Donkey DaChes Dream na 1. místě.

Se závody se nezahálí, a tak 8. 5. jede na závod do Milína Marián Pikl a Adellyn a Karolína Škubalová s Daffy. Pro oba je to první závod v poslušnosti, a tak si sami nejsou jistí, jak své feny předvedou. Nakonec odvážejí 7. a 12. místo.

Nejvýznamnější akcí tohoto roku, kterou pořádáme, je 26. Mistrovství světa kníračů ISPU. Po mnohaletém úsilí se podařilo Jirkovi Škubalovi prosadit, aby byl tento závod zároveň spojen s MS stopařů, a tak můžeme zároveň s kategorií IPO 3, uspořádat i 1. Mistrovství světa ISPU IPO-FH. Oba závody jsou organizačně náročné, ale zvládáme je na jedničku.

Úspěchy členů:

• Kraus Jiří - ZZO 1
• Kremlová Hanka - BH, ZVV 1, ZVV 2, VS IPO, MČR IPO, MM ČKNO
• Kliková Lenka - ZZO
• Pardubská Tereza - CACT Chrustenice
• Pikl Marián - BH, ZVV 1
• Sloupová Naďa - BH, IPO +,IPO 2, VS IPO, MČR IPO, MM ČKNO
• ˇŠkubal Jiří - FPr 1, SZ při MČR kníračů
• Škubalová Karolína, FPr 1, FPr 2, BH, ZM, FPr 3, SZ při MČR kníračů, MČR kníračů stopařů, VS na MČR mládeže
• Tyc Jiří - BH, IPO 1, MČR BO

Rok 2018

V roce 2018 máme 21 členů. Výcviky probíhají pravidelně, obrany figuruje Petr Häusler a Jaroslav Štajnoch. Jirka Tyc si vede své výcvikové dny, při kterých figuruje svým účastníkům.

Na cvičišti probíhá seminář s Martinem Pejšou, tentokrát zaměřený na obrany. Někteří členové se zúčastňují tábora a výcvikového víkendu. Zbylí členové jim na tábor posílají pěkný pozdrav.

Celkem pořádáme 6x zkoušky a největší událostí roku je u nás Mezinárodní Mistrovství Českého klubu německých ovčáků.

Pořizujeme si týmová trička ZKO Horní Bříza. V přední části jméno a tlapka, na zádech motiv psa dle vlastního výběru.

Samozřejmě během roku pořádáme stále brigády. V dubnu děláme tradiční sběr železného šrotu. V rámci této akce nám byla rodinou Grégrových, kteří také navštěvovali náš cvičák, nabídnuta možnost vyklidit halu plnou železa. Strávili jsme zde mnoho hodin, zapojili rodinné příslušníky a užili si hromadu legrace.

Rok 2019

Rok 2019 je přelomovým rokem pro mezinárodní zkušební řád. Mění se mnohá pravidla a dokonce i názvy zkoušek. Každý po nocích studuje, co to vlastně bude skládat a hrozí se oho, že to poplete. Nakonec je vidět, že jsme nový řád porazili a úspěšně obstáli:

• Cink Jiří - BH-VT
• Kolář Pavel - BH-VT, ZZO 1, UPr 1
• Nová Martina - BH-VT, IGP 1, FPr 1
• Nelibová Alice - BH-VT, ZVV 1. IGP 1, Fpr 1, VS, 2x MČR, MS WUSV
• Pardubská Tereza - FPr 3, IGP 3
• Pikl Marián - SPr 1, SPr 2, Spr 3, FPr 3, IFH-V
• Pistulková Lenka - SPr 3
• Sloupová Naďa - BH-VT, IFH-V, ZVV 1, IGP 2, IGP 3
• Škubal Jiří - SPr 1, SZ při MČR kníračů
• Škubalová Karolína - IFH-V, IGP 1, SZ při MČR kníračů

Výcviky probíhají pravidelně, obrany pořádáme s figurantem Jaroslavem Štajnochem, Tomášem Králíkem a Davidem Caltou. Většina členů se zúčastňuje tábora s Martinem Pejšou a Markem Urbanem a výcvikového víkendu s Martinem Pejšou a Milanem Římkem.

Náš člen, Pája Klik, se ve volném čase věnuje hraní kuželek, a tak pro nás v březnu zajišťuje pronájem dráhy. Večer jsme si moc užili. Bylo to ale náročné, protože se to opravdu nehází jako aport.

Duben je pro nás hektický. Ve dnech 10. - 14. 4. pořádáme 25. Mistrovství světa stopařů IGP-FH pro všechna plemena. Zázemí volíme na zámeckém statku Býkov, kde je většina závodníků ubytována. Hned první den tohoto místa litujeme. Vše si musíme sami připravit a uklidit i přes slib, že prostory budou připravené. Akce se účastní 48 dvojic z 24 států, terény na stopy jsou až u Toužimi, kde jsou obrovské louky. Akce je zpětně hodnocena ze všech stran velmi kladně, a tak nás většina lidí označuje jako "ZKO Horní Bříza - pořadatelská agentura."

Po akci plánujeme klasický sběr železného šrotu a následně se přichází s nápadem, udělat si pěší túru na 10 km vzdálenou rozhlednu Krkavec. Samozřejmě se psy.

Pomalu se blíží květen, kdy pořádáme 1. ročník závodu s udílením titulu CACT. V červnu je na řadě MČR IGP všech plemen na hřišti v Trnové. Závěrem naší "pořadatelské agentury" je říjnové Mistrovství ČR klubu CMC belgických ovčáků. Opět jsou akce hodnoceny na vrcholové úrovni a my hrdě můžeme říci, že jsme opravdu dobrou organizací.

Na začátku roku se nám výlety a společně strávený čas mimo cvičák tak zalíbili, že jsme se v červenci vydali na návštěvu nově otevřeného kaolinového dolu v Nevřeni. Aby tam na nás nikdo nezapomněl, postaral se předseda Jirka Škubal o básničku do knihy návštěv:

Jednoho dne v neděli,
kaolinový důl jsme viděli.
Byla tam tma jako v řiti,
ještě že tam světlo svítí.

Během roku se naše členka Alice Nelibová zúčastňuje MM ČKNO, ze kterého se nominuje na MS WUSV. Někteří naši členové se zapojili do běhu se psem (canicross) a vydali se do Sokolova na překážkový běh. Bahno s jílem se postarali o novou úpravu oblečení. Pája Kolář se s tím nemazlil a po doběhu závodu šel psa očistit do řeky a boty včetně ponožek odhodil do popelnice. Totéž se později rozhodla udělat většina závodníků.

I přes vydanou sílu do pořádání závodů se nám podařilo připravit klubovnu (konečně) na kolaudaci, dodělat koupelnu a osvětlit plac, abychom mohli trénovat v zimních časech, kdy je brzy tma. Mimo to se pravidelně udržuje trávník a stíhá se upravit parkoviště. Za odměnu si kupujeme plynový gril.

Rok 2020

Na začátku roku máme krásných 27 členů. Během uplynulých let se členové mění, a tak jsme aktuálně ve složení: Nikol Brejchová, Jirka Cink, Pepa Houška, Břéˇta Hrabovský, Vláďa Kargeradov, Pája a Lenka Klikovi, Petr Klípa, Milan a Pavel Kolářovi, Ivana Landovská, Jitka Mráčková, Alice Nelibová, Martina Nová, Terka Pardubská, Míra Potočňák, Marián a Sabrina Piklovi, Lenka Pistulková, Sandra Popovičová, Anička Sauerová, Anežka, Jirka a Karolína Škubalovi, Martina Štenglová, Jitka Turková a Jirka Tyc. Během členské schůze Jirka Tyc vzdává funkci a ukončuje členství, pokusí se o vlastní cvičák v Krašovicích. Všichni mu popřejí mnoho štěstí a věří, že se určitě někdy potkáme. Je však potřeba nahradit jeho funkci pokladníka, a tak se konají volby. Novým pokladníkem je Lenka Kliková.

Během roku stále probíhají brigády. Dokud zde bude totiž Lenka Pistulková, nebudeme odpočívat, a tak se hned na začátku roku pouštíme do natírání, kátrování, vysávání, sekání, atd. Díky snaze členů získáváme sponzory, kteří nám přispívají na výrobu startovních čísel.

Ve dnech 5. - 6. července na cvičáku pořádáme závod CACT, kterého se v kategorii IGP 3 účastní 30 závodníků a v kategorii IGP 1 devět závodníků, včetně našeho Páji Koláře a Martiny Štenglové, která bere 1. místo.

O čtrnáct dní později jsme byli požádáni Centrem Kaolinum Nevřeň, zda bychom proděti z příměstského tábora neudělali ukázku. Zprvu to vypadá, že se nedokážeme složit, jelikož se tábor koná v týdnu. Nakonec to ale klaplo a ve složení Káája s Jirkou Škubalojc, Naďa Sloupová, Terka Pardubská, Pája Kolář a Lenka Kliková provádíme ukázku poslušnosti a obran, které nám figuruje David Calta. Umíme cvičit psy, ale vymyslet sestavu, se kterou se předvedeme, je nad naše síly, a tak se na to příště musíme více zaměřit.

Letošní poslední vrcholovou akcí, kterou pořádáme, je 30. ročník Mezinárodního mistrovství Českého klubu německých ovčáků. Z původního počtu 104 přihlášených jich nakonec z důvodu koronaviru přijíždí 79. I v tomto počtu závodníků se naše členky skvěle umisťují. Martina Štenglová s Juttou na 5. místě (97/95/88) a Naďa s Herrym na 23. místě (86/90/89).